Aneb Jak si zařídit valencijskou “šalinkartu”?
Druhý týden ve Valencii už jsme prožívali trochu domestikovaněji. Cítíme se tu skoro jako místní. Už víme, kterým autobusem dojedeme do školy, máme všude známé, ale i tak je toho stále spoustu co objevovat. Oficiálně nám začala výuka ve všech předmětech. Konečně jsme si mohli prakticky vyzkoušet práci s kamerou, podívali jsme se do jednoho z 5 nahrávacích studií na škole a španělština už je nám zase o krok bližší.
Jako doma se cítíme taky díky tomu, že jsme si konečně zařídili místní “šalinkartu” na mhd a právě tomuto tématu chceme věnovat dnešní článek. Snad se to bude hodit Vám, kteří taky plánujete do Valencie vyrazit. A nebojte, bude i tematická patálie.
Je spoustu možností, jak cestovat po Valencii. Hustá síť spojení obyvatelům nabízí dostat se opravdu do všech koutů města. Busy a metro/vlak/šalina (dopravní prostředek s nálepkami “metro” jezdící pod zemí i po zemi - zatím nechápem, co to vlastně je) tu jezdí opravdu všude. Jen není tak úplně snadné s nimi jezdit výhodně.
Autobusy spravuje společnost EMT, která nabízí dokonce i aplikaci, skrz kterou si můžete nejen nalézt trasy všech čísel autobusů, ale především si zde i koupíte jízdenku/y. Jednorázova jízdenka trvající 60 minut Vás vyjde na 1,50 euro. Když si zakoupíte set 5 nebo 10 jízdenek, něco málo samozřejmě ušetříte. Ne ale tolik, jako s předplacenou kartičkou EMT. Pro studenty/mladé existuje karta EMT Jove, za kterou zaplatíte 17,50 euro na měsíc (akce od září do prosince 2022) a jednorázově 3 eura za fyzickou kartu. Další měsíce si můžete kartu dobít opět skrz aplikaci. S touto kartou nepotřebujete studentský průkaz, jen musíte být mladší 30 let.
Průšvih je v tom, že pokud si chcete koupit kartu na všechny druhy dopravy vč. metra, musíte si zařídit jinou kartičku od společnosti ATMV. V našem případě jsme se snažili získat kartu SUMA Jove Mensual - měsíční kartička pro studenty, ke které ale speciální studentský průkaz potřebujete. Což je dost složitá situace, jelikož zahraniční studenti nemají totožné školní průkazy jako místní. Proto jsme se už v prvním týdnu rozhodli v kanceláři ATMV kartičku zařídit.
Tam nás ale po 1,5 hodině čekání odkázali na web, kde by to údajně mělo fungovat. A tak jsme vše vyplnili, včetně čísla našeho pasu, osobních a kontaktních údajů a dalších blbin. Chtělo to po nás samozřejmě studentský průkaz (ačkoli nám paní v kanceláři sdělila, že to rozhodně povinné není), a tak jsme si vyfotili průkaz ISIC a doufali, že to vyjde. No, co myslíte? Matymu strhli 4 eura za zhotovení karty a další den mu napsali, že jeho údaje nejsou správné a musí dodat studentský průkaz (ISIC ve Španělsku asi neplatí). Tak už asi 14 dní čeká na vrácení svých 4 eur a nikdo mu neodpovídá… V mém případě (a případě všech našich Erasmáckých kamarádů) se mi nepodařilo online kartu vůbec zaplatit a celý systém selhal. Pokud by nám to ale vyšlo, mohli bychom za cca 22 euro jezdit celý měsíc všemi dopravními prostředky MHD. Tak snad budete mít v budoucnu větší štěstí!
Kromě silnic vede vedle každého chodníku cyklostezka pro cyklisty nebo koloběžkáře. Lidé tu jezdí dokonce i na inline bruslích! I my jsme se v minulém týdnu stali součástí cyklokomunity, jelikož jsme si zakoupili roční tarif (29,21 euro) v aplikaci Valenbisi. Kola od této společnosti najdete opravdu úplně všude.
Kola jsou dost těžká, nejspíš proto, aby je nikdo nechtěl ukrást. Ale na rychlé a levné přesuny po rovinaté Valencii je to naprosto ideální. Funguje to tak, že se v appce (musíte mít data nebo wifi) zaregistrujete, přijdete ke stojanu s kolem, vyberete číslo dostupného kola, ozve se pípnutí a kolo ze stojanu vyndáte. Od té doby se vám počítá 30 minut jízdy zdarma (s platným předplaceným tarifem). Pokud chcete jet déle, můžete kolo do stojanu před vypršením času vrátit a půjčit si jiné. Opět získáte dalších 30 minut zdarma. A pokud byste náhodou limit překročili, poplatek nebude tak vysoký.
No a slíbili jsme Vám tematickou patálii!
Jeli jsme autobusem ze školy. Jako vždycky jsme nastoupili předními dveřmi a tentokrát jsme si už konečně mohli pípnout naší EMT Jove kartou, kterou jsme si konečně zařídili. Bus byl dost plný, tak jsme museli na jedné zastávce pustit několik lidí, vystoupit prostředními dveřmi a zase jimi nastoupit. Hned nám problesklo hlavou, že nastupovat se smí jen předními, ale my jsme přeci jen pouštěli lidi ven. No a jak jinak než pro dobrotu na žebrotu. Řidič zase vystoupil a začal nás nabádat, abychom si koupili jízdenku nebo pípli kartu. Snažili jsme se mu vysvětlit, že jsme jen pouštěli lidi a už jsme si u něj vpředu před 5 minutami odpípli a taky ho okatě pozdravili. Řidič nás arogantně přinutil opět vyndat kartu a vlastně znovu nastoupit. Kdybychom si kvůli tomu museli kupovat novou jízdenku, asi bychom ho hezky česky poslali do patřičných míst. Naštěstí si té situace všimla milá Španělka a náš úmysl mu vysvětlila. Jak říkáme, lidé jsou tu opravdu milí. Až na autobusáky! :-)
Opět se naučíme důležitou španělskou větu! Nyní pro situace, kdy něco hledáte.
„Dónde está la playa/la tienda/el bar?“
„Kde je pláž/obchod/bar?.“
Články vychází pravidelně každé úterý.
Comments