… aneb další výlet a předvánoční nálada.
Zdravíme Vás u dalšího článku, který bude méně faktický a více o tom, jak se poslední dobou máme. Název už napovídá, že se budeme věnovat přicházejícím Vánocům. No… to my bychom rádi, ale ony tady žádné Vánoce moc cítit nejsou! Tak si to pojďme shrnout!
Dneska (pondělí 5.12.) jsme vyrazili do centra města se záměrem, že se pokusíme najít ducha Vánoc a načerpat atmosféru, na kterou všichni čekají. I my si ještě chvíli asi počkáme… Od naší spolubydlící nám bylo doporučeno se mrknout na náměstí, kde jsou stánky s ručně vyráběnými šperky, svíčkami a tak dále. Prý tam byla den předem a líbilo se jí to. Dorazili jsme proto na Plaza de Ayuntamiento celí natěšení, že ucítíme vůni svařáku a trdla. Hahaaa! Mooc vtipný. Ano, víme, že trdla se dočkáme leda u nás v Čechách. A svařák... ten si tady kupujeme ve studené formě po celý rok – Sangría to jistí.
Na náměstí nás jako první vyděsil umělý strom – bílý z železné konstrukce ozdobený světýlky. Marně jsme hledali živý stromeček jako u nás… Nenašli. Na tomto náměstí jsme celkově úspěšní při hledání vánoční atmosféry nebyli. Tak jsme zkusili štěstí u Mercado Central, které bylo kvůli krátké otevírací době zavřené… jsme asi smolaři. Upozorňujeme, že jsme tam byli cca ve 3 odpoledne. Poslední možnost bylo náměstí Plaza de la Reina, kde by podle doporučení mělo stát několik stánků. A ano, opravdu jich tam asi 20 stálo! Ale... byly zavřené. Jaké překvapení! Španělé opravdu moc často nepracují. Tak to asi zítra zkusíme znovu a půjdeme tam večer.
Celkově je opravdu těžké zde tu "pravou" Vánoční atmosféru (na kterou jsme z Česka zvyklí) pocítit. Ulice vypadají stále velmi podobně jako před 3 měsíci, jen obyvatelé Valencie na sobě už nosí více vrstev (15 stupňů je na ně zřejmě už pořádná zima). Za pár dní nás však čeká výlet, který nám snad tu Vánoční atmošku už předá. Nechte se překvapit, až vyjde další článek.
Ale jelikož se blíží ty Vánoce a s nimi i náš odlet domů, museli jsme se ještě sejít s naším kamarádem Juanem, který nás vezl při našem úplně prvním příletu z letiště domů.
Navrhnul nám, že pojedeme na západ slunce do zemědělské oblasti Albufera na jih od Valencie, což je velmi oblíbené místo pro turisty i místní. Nachází se zde velká nádrž, kde žije několik druhů ptáků od kachen až po volavky a západ slunce je tam vyhlášený.
Možná si pamatujete naše strachy z toho, že nás v září vyzvedne na letišti úplně neznámý kluk autem, zaveze nás do garáže, kde nás sváže a okrade, nebo hůř, rozprodá naše orgány. Ano, tak to je ten náš kámoš Juan! A tentokrát nás chce vyvézt k vodní nádrži, kde když nás bude chtít utopit a nakrmit námi divoké (stoprocentně masožravé) ptactvo a nás ani nikdo neuslyší křičet, a už vůbec nás v rákosí nikdo nenajde. Tak jsme se zase plní odvahy vydali vstříc smrti!
Nebojte, píšeme tenhle článek, tudíž jsme (světe div se) přežili. A dokonce si to užili! Nejvíce smrtící byly naše španělsko-anglické obraty, kterými jsme se oháněli jako diví pokaždé, když jsme v jedné Juanově větě zaslechli alespoň dvě známá slova. Bylo to náročné a naše mozečky se pěkně zapotili. Ale víme, že kdybychom mluvili častěji, určitě ve Španělštině dosáhneme na konci Erasmu minimálně úrovně B2.
Do Albufery jsme dorazili asi v 16:30, ačkoli slunce mělo zapadnout až asi v 17:40. Chvíli jsme seděli na břehu, který je udělaný pro návštěvníky jako vyhlídka. Ze břehu vedly čtyři mola, ze kterých lidé nasedali na loďky. Příjemní námořníci/převozníci je provážely po „jezeře“. I my jsme se tou situací nechali zlákat a těsně před západem si tři místa na lodičce zaplatily (pro info: 6 euro za osobu). A vypluli jsme.
Plavba trvala asi 20 minut. Slunce se halilo za mraky a vytvářelo na nebi umělecké dílo, které kopírovala vodní hladina. No přesvědčte se sami na fotkách, kterých jsme pořídili během projížďky opravdu nespočet. Jsme rádi, že nás Juan vytáhl a ještě radši, že nás nerozkrájel. A taky jsme šťastní, že jsme navštívili další místo v okolí Valencie.
Sice tady Vánoce ve vzduchu moc cítit nejsou, ani 17ti stupňová „vedra“ tomu moc nenapovídají, ale snažíme se si tu pravou atmosféru přivodit za pomoci adventního kalendáře, věnečku nebo koled a vánočních hitů. Nedočkavě odpočítáváme každou adventní neděli a těšíme se, až čtvrtou adventní svíčku zapálíme v Čechách.
Lekce špániny nesmí chybět! Nebudem se flákat!
Dnes s Vánoční tématikou:
„He comido muchos dulces navideños, creo que voy a vomitar.“
„Snědl jsem hodně vánočního cukroví, asi budu zvracet.“
Články vychází pravidelně každý týden v úterý.
Comentarios