… aneb jak jsme (ne)zvládli zakončit náš Erasmus
Opět se po měsíci a kousek vracíme k pomyslnému peru a začínáme psát první a poslední článek roku 2023 na tomto blogu. Ano, je to smutné, ale náš Erasmus se chýlí ke konci a s ním i naše aktivita tady. Nebo alespoň pro zatím. Třeba se ještě někdy v budoucnu na společném zahraničním dobrodružství k psaní tohoto blogu vrátíme! Ale teď už dost polemizování nad budoucností a podívejme se na to, jak to vlastně celé začalo. Emm, nebo skončilo?
NAŠE ZKOUŠKOVÉ OBDOBÍ
V polovině ledna jsme se po dlouhé vánoční pauze doma vrátili zpět do slunečné a až jarní Valencie.
Přivítalo nás krásných 20 °C a pořádný vítr,
takže nám asi chtělo počasí popřát sluníčkem štěstí u zkoušek a větrem zahnat všechny obavy. Vyplnilo se to? No, uvidíme.
Ihned po našem příjezdu na valencijský byt jsme se přivítali s naší milovanou spolubydlící Cristinou a vrhli se na vybalování a na aklimatizaci na další 2 španělské týdny. Ihned dva dny po příletu nás čekala první zkouška z Derecho de la comunicación, což byl předmět, kterého jsme se báli od září úplně nejvíc (pro informace o předmětech si přečtěte nás článek o zahraničním studiu). Ačkoli příprava na tento test byla velmi intenzivní a plná obav, že to nedáme, test byl nakonec poměrně snadný – 4 otevřené otázky, ve kterých jsme ze sebe vyždímali všechny vědomosti. A vyplatilo se! Z Derecha (výhradně pro Elí: vyslovuj „deréča“) jsme dostali okolo 70 % celkově, takže krásných 4,5 kreditů na kontě a jedeme dál!
Další test nás čekal za 3 dny, takže jsme si mezitím zkoušeli alespoň trochu užít volných chvil ve Valencii. Prošli jsme se jako obvykle v parku Túria, mrkli se na pláž a čerpali energii z „horkého“ lednového slunce. S další zkouškou z Diseño gráfico y fotografía jsme si poradili levou zadní, ačkoli ještě nevíme přesné výsledky. Jsme si ale jistí, že jsme podali skvělý výkon! Takové nadšení jsme si odnesli i ze zkoušky domů, kde jsme oslavili 21. narozeniny spolubydly Cristie a pozvali k nám (obrazně řečeno) celou Evropu - jejích 5 italských kamarádů a 1 britsko-francouzskou kámošku. Takže o mezinárodní témata nebyla nouze. Užili jsme si skvělý večer plný her, jídla a sangrie!
Víkend byl výživný. Doufali jsme, že si tyto dva „volné“ dny užijeme s přáteli někde venku. Ani prd… učili jsme se jako diví. V pondělí a úterý nás totiž čekali dva testy, ze kterých jsme měli opravdu hrůzu. A právem. Pondělní test z Registro y edición de imagen jsme psali v náhradním termínu, jelikož jsme se na ten první oficiální nemohli dostavit. Proto jsme měli echo od kámošek, co už ho psali. A to nás vyděsilo ještě víc a mákli jsme si. V pondělí po dopsání testu jsme odcházeli s opravdu negativními pocity a spoustou otázek. Stačil náš výkon na potřebných 5 bodů z 10? Proč byl ten test úúúúplně jinej než ten předchozí? Budeme muset vracet Erasmu finance za nesplněné kredity? Musíme se sem v červenci vrátit na opravný test? Jak to teď celé bude? Pondělní odpoledne se neslo ve velmi nepříjemné náladě, jenže my se museli kousnout a připravit na poslední úterní test.
Nešlo to, přemáhali jsme se a hlava nám to nedokázala pobrat.
Až do chvíle, kdy přišel email od Gemmy, profesorky právě na předmět Imagen, ze kterého jsme psali ten „nepovedený test“. Jsou tam finální známky! Honem do školního systému to zkontrolovat! Aaa…. Máme toooo! Nechápeme jak, ale tipujeme, že se nad námi Gemma nejspíš slitovala a pár bodů nám v testu přidala!
Další předmět úspěšně ukončen a na kontě máme 18 kreditů! Pak už to učení na Sonido – poslední předmět, šlo jako po másle. S klidnou hlavou jsme odjížděli do školy na test, jehož podobu jsme znali už z minulých ročníků. Raul, profesor toho předmětu, je podle našeho názoru dost flegmatik, a proto test skoro nezměnil. Dobře pro nás! Máme z našeho výkonu dobrý pocit, ačkoli na známky si s jeho tempem práce ještě počkáme…
24 kreditů celkem máme (doufejme) v kapse! A s nimi i pocit úspěšně ukončeného Erasmus pobytu.
S učiteli jsme se rozloučili, s univerzitou taky a ve stejný den jsme si ještě domluvili rozlučkové rande s našimi Erasmus kámoškami – Justynou z Polska a Sofiou z Peru. Zamířili jsme večer do podniku Most 4 food a dali si 3 litry Tinto de Verano ve velké „samoobslužné“ tubě. No, popisuje se to těžko, tak mrkněte na Fotku:
Ve středu nás čekal poslední den před doletem a my se rozhodli, že si ještě projdeme všechna naše oblíbená místa a rozloučíme se s nimi. Vyrazili jsme do centra, do královských zahrad Jardines de Real (také známé jako Vivers), do parku Túria, do Města umění a věd, dali jsme si poslední Churros i s naší kámoškou Justý, projeli se na kolech a nakonec jsme se vydali i na pláž a do přístavu. Byl to moc fajn den, který jsme nakonec ještě zakončili společenským večerem aneb „domem plným Italů č. 2“, jelikož jsme museli dojíst a dopít zbytky z páteční oslavy.
Ve čtvrtek už jsme se jen zabalili, pobrečeli si při loučení s Cristinou a vyrazili vstříc nové životní kapitole. Nebo spíš na letiště…
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ERASMU
Vlastně ani nevíme, jak s tímhle začít… už při nahrávání poslední podcastové epizody Travel you jsme si museli pomoci 6 otázkami, jejichž odpovědi nám trochu zformovaly tuhle celou kapitolku. Je to náročný shrnout 5 měsíců do jednoho článku, proto jen vypíchneme pár nejdůležitějších bodů, které stojí za to zmínit, a využijeme k tomu právě pár těchto otázek:
Jak bychom porovnali svoje „já“ na Erasmu v říjnu a lednu?
Pokusíme se shrnout naše oba názory do jednoho. Určitě musíme říct to, že naše říjnová já, ačkoli to byl již druhý měsíc našeho Erasmu, se stále sžívala s představou, že budeme na tomto dokonalém dovolenkovém místě žít skoro půl roku. Byli jsme už docela zvyklí na místní ruch, obchody, zvyky, dopravu i jak probíhá výuka. Už jsme si i společně dokázali vybudovat i systém doma, kdy budeme vařit, jaké potraviny kupovat, atd. Celkově jsme začali být s Valencií spokojeni a tak nějak ji brali jako náhradní „domov“. V porovnání s lednem to ale byl jen lehký odvar. Když jsme dorazili v polovině ledna zpět do Španělska, vůbec jsme neměli pocit, že jedeme do ciziny. Naopak! Jako bychom přijeli do známého a bezpečného prostředí. V klidu jsme si našli zase tu svou komfortní španělskou rutinu a aklimatizace byla celkově velmi rychlá. Už víme, že Valencie pro nás už na vždycky bude jedno z těch zahraničních míst, které nám substituují domov, ať se do něj vrátíme kdykoli.
Stručně bychom také rádi dodali, že jsme se díky Valencii mentálně, jazykově i osobnostně rozvinuli.
Jaký nejhorší a nejlepší zážitek můžeme vypíchnout za celých 5 měsíců?
Oba jsme se shodli, že nejhorším dnem našeho Erasmu, bylo asi právě zmíněné pondělí, kdy jsme napsali test z předmětu Imagen a mysleli si, že celá naše půlroční práce přišla vniveč. To bylo však jen krátkodobé trápení. Zatímco první dny ve škole konkrétně na předmětu Géneros literarios y audiovisuales měly delšího trvání a dělí se s nepovedeným testem z Imagen o post nejhoršího zážitku. Tento předmět Generos byl pro nás opravdu velmi obtížný a nedokázali jsme si na přednáškách ani skoro zapisovat, jelikož profesoři neměli prezentace. Báli jsme se, že jestli to takhle půjde dál, Erasmus nedáme. Naštěstí jsme si Generos vyměnili za Derecho (tak trochu z bláta do menší louže).
A nejlepším zážitkem byla určitě naše první návštěva z Čech – Ondra, Kuba a Ali. Bylo úžasné tu mít své blízké a jako z pozice „skoro místňáka“ jim ukázat všechna naše oblíbená místa. Právě v roli průvodce nám podruhé docvaklo, že jsme si vybrali to nejlepší místo na Erasmus! Jo a také jsme v této partě viděli opravdové delfíny! To je také vzpomínka na celý život.
Jaké tipy bychom dali studentům, kteří plánují vyrazit na Erasmus do Valencie?
Mezi důležitou oblast ve Valencii patří doprava. I my jsme se už před Erasmem snažili si zjistit co nejvíce informací o tom, jak se vlastně budeme po městě pohybovat. Proto mezi hlavní tipy řadíme zařídit si kartičku EMT Jove na autobusy MHD, případně kartičku SUMA na všechny druhy dopravy včetně metra - s tou je však komplikace pro zahraniční studenty, kteří nemají španělské identifikační číslo NIF. Posledním dopravním tipem je účet v aplikaci na kola Valenbisi, kde si zaplatíte roční předplatné za 30 € a na kolech se tak dostanete úplně všude.
Dalším tipem je určitě řetězec obchodů Mercadona - nejvýhodnější supermarket na každém rohu. Co se dále týká potravin, doporučujeme například ovoce a zeleninu kupovat v malých pouličních stáncích, které jsou většinou rodinné a levné.
Dalším doporučením jsou zajímavá místa ve Valencii i mimo ni. K tomu se pojí možnost přihlásit se k odběru informací od společností, jako je Erasmus Life, VIP Erasmus, Happy Erasmus a další společnosti, které nabízejí hromadné výlety do různých měst po Španělsku, ale i za hranice. My jsme třeba využili levnějšího zájezdu do Altey a Benidormu nebo zvýhodněného hromadného vstupu do valencijského Oceánográfica. Výhodné akce se týkají i různých party, klubů, barů, kde máte jako členové třeba sangrii a tapaz zdarma.
A posledním tipem je být sociální! Hledejte si kamarády z Erasmu, ale i místňáky. Získáte tak obrovské zkušenosti a vědomosti co se týká mezinárodního cítění. My se toho od našich kamarádů ze Španělska, Itálie, Polska, Turecka, Belgie, Francie, Peru i Argentiny dozvěděli mnoho a teď víme, že už navždy budeme mít v těchto státech možnost a hlavně důvod návštěvy. Skamarádíte se tak s lidmi, kteří jsou s vámi na jedné vlně, můžete společně řešit všechny strasti spojené s Erasmem, všechno "úředničení" a vzájemně se tak podpoříte. Spolupráce je důležitá, i ta mezinárodní!
Vyjeli bychom na Erasmus v budoucnu znovu?
MATY:
Rozhodně jsem tomu otevřený. Tento rok chci však určitě strávit více chvil s mými blízkými. Můj život bude nyní pokračovat v Česku. Dokud však budu student, chci těchto úžasných mezinárodních příležitostí využít, jak jen budu schopen. Ať už to bude stáž v zahraničí, výzkumná činnost, práce, studijní výjezd na jiný kontinent, další Erasmus,... Dveře si nechávám otevřené.
KÁJA:
Pro mě to byla obrovská a nádherná zkušenost. To město, ta univerzita a hlavně ty lidi! Bojím se, že takovou laťku už jen tak něco nepřekoná. Proto bych ráda v budoucnu vyzkoušela jiný typ zahraničního pobytu, například Work and Travel, nebo pozice animátorky někde v dovolenkovém resortu. Důležitou roli taky hraje délka pobytu. Na 5 měsíců mimo domov už se znovu necítím, alespoň ne teď čerstvě po ukončení Erasmu. Ale uvidíme, třeba v budoucnu změním názor!
Jak bychom Erasmus definovali jedním slovem?
MATY:
Dobrodružství
KÁJA:
Zkušenost
"Tak milý Erasme,
děkujeme za tak úžasnou příležitost, kterou si uchováme ve vzpomínkách celý život! Ale je čas tuhle příležitost teď nabídnout dalším. Užili jsme si tě naplno, tak třeba zase někdy, HASTA LUEGO!"
A tady už pomalu tento článek ukončíme. Je nám líto, že i tak velké věci jednou musí dojít do cíle, ale díky tomu se zase můžeme připravit na start nového životního běhu - nové životní kapitoly, která nás čeká doma a my jsme na ni teď s hromadou nové studentské energie připraveni.
Tak připravit ke startu, pozor, teď!
Poslední lekce španělštiny:
¡A por otra aventura!“
„Vzhůru za dalším dobrodružstvím!“
Články vychází (ehm... teda vycházely...) pravidelně každý týden v úterý. a třeba zase budou... na dalším dobrodružství!
Comments