… aneb náš pohodový víkend
Ahojky! Tento článek bude zase trochu více pohodový a plný našich dojmů. O víkendu jsme totiž vyrazili na dvě zajímavá místa – do Bioparcu a do Second Handu!
A jak už nás znáte, jako vždy tento článek rozdělíme na dvě části, aby bylo čtení přehlednější.
Bioparc
Možná jste trochu z tohohle názvu zmatení, ale je to v podstatě místní Zoologická zahrada rozdělená do několika částí podle biotopů. Dovolili jsme si zde uvést text přímo z webových stránek Bioparcu:
„Jedná se o inovativní projekt, který návštěvníkům nabízí možnost vstoupit do volné přírody, kde zvířata žijí v sociálních skupinách typických pro jejich druh a v soužití s dalšími kompatibilními druhy, jak je tomu v přírodě.“
Bioparc se nám velice líbil! A proto bychom se tady nejprve rádi rozepsali o pozitivech, na které jsme před i při návštěvě narazili. Vstupenky se daly koupit online, což je praktické, jelikož jsme nemuseli stát frontu na koupi lístků. Hned u vchodu nám věnovali plánek s celkovou mapou parku. Mimo to jsme už před návštěvou zjistili, že se v parku můžeme podívat na krmení různých druhů zvířat a zároveň vidět i například „Buenos días, jirafas“ – Dobrý den/ráno, žirafy! Několik těchto „aktivit“ mají uvedené hned u vchodu Bioparcu a díky takovému programu může být prohlídka Bioparcu zajímavější. Ihned po příchodu jsme vyrazili za žirafami a již zmíněnou aktivitkou – „Buenos días, jirafas!“ Asi už si umíte představit, co následovalo. Žirafy byly vypuštěny do výběhu a příjemná slečna o nich začala vyprávět. Komentář byl ve španělštině i angličtině a neuvěříte, ale my rozuměli obojímu!
Dále jsme si prošli skoro celou oblast Savany, kde jsme narazili na velmi nevycválaného a asi mladého slona, který na nám po Máťově rozloučení „Hasta luego!“ zatroubil na pozdrav! Následovalo „Buenos días, lemures!“ – Dobré ráno, lemuři. Líbilo se nám, že s tím otevřeli oblast Madagaskar a lidé se mohli projít stezkami okolo stromů, kde žili lemuři a jejich příbuzní.
Potom jsme pokračovali dál do oblasti rovníkového deštného pralesa, jejíž největší specialitou byly opice – šimpanzi, gorily a další spousty druhů, které ani neznáme. Mohli jsme je pozorovat ze všech úhlů, což je velmi vzácné a později se o tom rozepíšeme. Právě tito primáti byli krmeni okolo 12. hodiny, což jsme si také nenechali ujít. V téhle části jsme potkali i obrovské buvoly nebo také prasata, která nám velmi připomínala mistra Yodu ze Star Wars…
Dále jsme se rozhodli si projít zbytek parku a okolo 13. hodiny se podívat na krmení slonů, což jsme ovšem nakonec tak trochu prošvihli. Ale zklamaní jsme nebyli. V části Savany jsme viděli také lvi (zrovna teda odpočívali, asi měli siestu) a nosorožce, hyeny nebo různé malé a roztomilé hlodavce. Mimo jiné nás zaujal i tvor Oricteropo, česky Hrabáč kapský, a trochu jsme se dohadovali, jestli má blíže k praseti nebo klokanovi… no posuďte sami.
Ať už hlasujete pro prase, klokana nebo cokoliv jiného, jste vedle, jak ta palma... teda jedle (hihi). Hrabáčovi nejbližší příbuzní už vyhynuli a s prasaty nebo mravenečníky příbuzný není (a s klokany už vůbec ne. Sorry, Kájo :-D)
Na závěr části o Bioparcu bychom chtěli hlavně říct, že se nám velmi líbilo, jak bylo vše v parku lidem dostupné. Nemuseli jsme (ve většině případů) koukat na zvířata skrz sklo, jelikož ploty byly vytvořené jako umělé skalky, a kameny, přes které zvířata neutekla (doufejme) a zároveň jsme si připadali jako na dosah ruky.
Celkově je „zoo“ udělaná jako jedna velká procházka přírodou.
Navíc výběhy se zvířaty můžete vidět snad ze všech stran. Park je postaven opravdu chytře - není to jeden okruh, skrz který projedete a nemůžete se vrátit, je to několik stezek propojených tak, abyste měli možnost vidět veškeré druhy z různých úhlů. A často jsme si všimli, že zvířata žijí namíchaně v jednom velikém výběhu – například nosorožci s různými druhy ptáků (třeba pštrosi), s hyenami, se zebrami atd. Zajímavé, že se nesežerou…
Poslední pozitiva se týkají bezbariérového přístupu – ačkoli zde bylo velmi mnoho rodin s kočárky a často bylo složité se ze zácpy nevrlých maminek a tatínků vymotat, musíme pochválit fakt, že opravdu nikde lidé neměli problém kdekoli s kočárkem nebo vozíkem projet.
A další výhodou je alespoň malá sleva pro studenty (asi 4 eura). Běžné vstupné vychází asi na 26 euro na den (vstupenka není časově omezená) a pár euro sleva se pro nás studenty vždycky hodí!
Jediné malé negativum byla kontrola batohů před vstupem, jelikož je zde zakázáno vnášet vlastní pití a jídlo – což je naprosto logické z toho hlediska, aby lidé neházeli jídlo zvířatům a neotrávili je. Na druhou stranu jsou tak návštěvníci nuceni navštívit místní bufet a utratit další peníze (ale to je holt byznys!)
Jsme rádi, že jsme měli tu možnost Bioparc navštívit. V celkovém dojmu jsme se shodli na hodnocení 7,5 bodů z 10.
Second hand Market
V neděli jsme se na doporučení naší spolubydlící Cristiny rozhodli vyrazit na zvláštní market/trh se stánky s oblečením a dalšími produkty z druhé ruky. Celé to začalo už v 11:00, ale my vyrazili až po obědě. A teď už víme, že pokud se tahle akce bude opakovat znovu (jelikož to tak je ve zvyku, jen se mění lokace), vyrazíme ještě před otvíračkou. Před samotným místem konání v jednom velmi záhadném několikapatrovém a několikapokojovém prostoru stála dlouhatanánská fronta nedočkavých lidí. Ve frontě jsme naštěstí čekali asi jen 15 minut.
Kupodivu se zde platilo vstupné 1 euro. Ale věděli jsme, že i kdybychom si nic nekoupili, bude to zajímavá zkušenost. Naše nedočkavost nás prohnala všemi zákoutími prostoru, kde se nacházelo několik různých stánků/stolků. U každého seděl majitel/prodejce a okolo stolku s vyloženými serepetičkami (náramky, náušnicemi, prstýnky, šátky, knížkami i dětskými hračkami) měl vždy minimálně jeden štendr s oblečením. Byl to doslova divoký lov! Lidi se mezi sebou tlačili, snažili se něco nakoupit a my se jen prodírali davem a snažili se popadnout dech. Nakonec se počet zákazníků zredukoval a už to nebylo tak šílené. A něco málo jsme přece jen ulovili – Kája bílou košili, perličkový náramek a náušnice, dva stříbrné (nejspíš z nepravého stříbra) prstýnky, a Maty černou košili a modré slušné kalhoty. Maty měl totiž nevýhodu, jelikož se zde nenacházelo moc pánského oblečení, dámy měly jasnou převahu. Ale to jsme ještě neřekli, že každý kousek byl za 1 euro! Takže jsme byli nakonec docela spokojení, ale i tak příště zkusíme štěstí znovu. Protože největší je na tom stejně vždycky ten zážitek!
Second hand market hodnotíme 6,5/10.
Jen tak mimochodem, právě makáme na našich závěrečných projektech do školy, tak nám držte palce! Určitě vás budeme informovat. Ve čtvrtek se těšte na podcast TRAVEL You a příští úterý samozřejmě na další blog. A jak jistě víte, čekání si můžete zkrátit i s naším hudebním podcastem COVERYou (oba podcasty najdete na Apple Podcasts i Spotify). Tak čau příště!
A samozřejmě tu máme ještě lekci španělštiny!
Když jsme u těch zvířat:
„¡El burro sabe más que tú!“
„I osel ví víc než ty!“
Články vychází pravidelně každý týden v úterý.
Comentarios